Los Angeles: Rozlehlé monstrum, kde hipíci a Pamely ještě nevymřeli

Město andělů bylo naší první zastávkou v Kalifornii. Plavčíkování jsem zapíchla na Labor Day (první pondělí v září) a přivítala svého Michala. Po několika dnech v New Yorku, kde jsme kromě objevování manhattanských zákoutí naháněli kurýra s přítelovým ztraceným kufrem, jsme vyrazili na západní pobřeží.

Walk of Fame, Hollywood, Los Angeles

Do LA jsme s přestupem v Milwaukee doletěli k naší radosti se všemi zavazadly. Cestou z letiště jsme si tedy vyzvedli nablýskanou káru Ford Mustang, stáhli střechu a frčeli na pláž do Santa Moniky.

„California!!!“ řvali jsme nadšeně ve vlnách ledového Pacifiku. Kolem nás se honili mlsní racci a z dřevěné boudy nás pozoroval Mitch s Pamelou. Sluníčko pálilo a na tvářích nám vykouzlilo šťastný americký úsměv.

První noc jsme strávili v Motelu 6 v Bell Gardens, ale hned ráno jsme vyrazili za známými na Long Beach. Dozvěděli jsme se, že nám na příští dva dny mohou půjčit byt, což pro nás byla skvělá zpráva. Po snídani nás naložili do velkého Range Rovera a ukázali nám to nejlepší, co Los Angeles nabízí.

Začali jsme na chodníku slávy v Hollywoodu, který je jedním velkým turistickým lákadlem. Před Čínským divadlem postávají nadšenci převlečení za Batmana, Brumbála nebo Jacka Sparrowa a nechávají se za peníze fotit. Vyhlášený Walk of Fame není jeden, chodník se táhne kolem několika bloků a svoji hvězdu na něm má přes dva tisíce celebrit, včetně Mickey Mouse. Přestože se na tomhle kousku města snaží losangelesané zpeněžit, co se dá, procházka je zadarmo a ten pocit „být v Hollywoodu“ za to stojí. Viděli jsme i proslulé nákupní centrum Hollywood&Highland, slavné Kodak Theatre, kde se předávají filmoví Oskaři, a ulicí Melrose jsme pokračovali do Beverly Hills.

Krásné vily boháčů a celebrit byly ještě krásnější, než jsme čekali, a ovládl na nás pocit skutečného luxusu. Ještě tak vědět, kde kdo bydlí. Příště si rozhodně zaplatím okružní jízdu s průvodcem. Nevynechali jsme ani místní Rodeo Drive, několik bloků, kde jsou ve stylových budovách namačkané butiky světových značek.

Psala jsem, že Amerika žije v autech, a v LA to platí dvojnásob. Město je až strašidelně rozlehlé. Z místa na místo jsme běžně jezdili třeba čtyřicet kilometrů. Američané se však nezaobírají vzdálenostmi - důležitý je čas, protože čas jsou peníze. Když se zeptáte na cestu, odpověď nedostanete v mílích, ale v minutách. Los Angeles je prošpikované dálnicemi, takže i dlouhá cesta uteče jako lusknutí prstu.

Co nás však nadchlo tak, že jsme se sem ještě několikrát vrátili, byla Venice Beach. Lidská zoologická zahrada, kde nic není divné. Příznivci nejrůznějších směrů, včetně stále žijících hippies, tu na promenádě předvádějí své dovednosti a prodávají výtvory a suvenýry. Skateboardisté všech věkových skupin (padesátníky nevyjímaje) křižují pruh podél pobřeží na svých prknech, sprejeři se vyžívají ve zdobení legálních zdí, plážoví maníci vylepšují svá těla v posilovnách přímo pod širým nebem. Mezi nimi procházejí surfaři v neoprénech, projíždějí mladí i staří na nejrůznějších bicyklech a postávají zevláci, kterým za dolar můžete nakopnout zadek. Nikdo tu nic neřeší a pro ještě lepší náladu si tu můžete koupit marihuanu na lékařský předpis.

V Los Angeles jsme nevynechali ani slavná Universal Studios. Možná více než efekty a stylové atrakce nás ale bavili sami Američané, kteří berou zábavní park jako skutečnou kulturní památku. Viděli jsme největší 4D plátno světa, kde se promítal King Kong, vláčkem jsme se projeli mezi budovami legendárních ateliérů, nechali si vysvětlit podstatu filmových efektů, jako jsou výbuchy aut, déšť nebo povodně. Se Simpsonovými jsme se svezli na bláznivé virtuální jízdě, v Jurském parku po pravěké krajině, v tmavých zákrutech pavilonu Mumie na horské dráze. Běžně se prý do studií chodí na dva dny, nám však jeden stačil tak akorát. Rádi jsme tu přehnanou přehlídku komerce viděli, užili si ji, ale znovu bychom se nejspíš nevrátili.

Ještě jednou jsme se projeli po pobřeží, zastavili na pláži a usoudili, že gigantické LA nám stačí. Přišel čas vydat se o kus dál. Plán na další den zněl San Diego – nejjižnější kalifornské město, které leží na hranicích s Mexikem.